Hrad Kašperk

krásný hrad v srdci Šumavy

Jarní prázdniny na Kašperku.

Hrad Kašperk bude otevřen po celou dobu jarních prázdnin (4. 2. – 18. 3.) a to každou středu a sobotu od 10.00 do 16.30.

Prohlídky vždy v těchto časech: 10.30, 11.30, 12.30, 13.30, 14.30, 15.30.

11.00 bude prohlídka v německém jazyce.

 http://www.kasperk.cz/

KAŠPERK BĚHEM STALETÍ

 aneb všeho dočasu.

 

Střežit zemskou hranici s Bavorskem, ochránit významné naleziště zlata a zabezpečit důležitou obchodní trasu tzv. Zlaté stezky. To jsou tři důvody, které vedly českého krále a římského císaře Karla IV. v roce 1356 k vybudování hradu Kašperk na severovýchodním výběžku kopce Ždánova.

Obdélný palác a na něj napojené obytné věže představují samostatné hradní jádro, které je obehnáno souvislým opevněním. Na hradní jádro se napojuje i hradní nádvoří, sloužící jako hospodářské zázemí. Tato podoba hradu z druhé poloviny 14. století byla ještě upravována různými přestavbami, především v průběhu století následujícího.

Ač hrad královský, byl Kašperk spravován šlechtou a ne královskou komorou. Králové hrad i s přilehlým panstvím pronajímali tzv. zástavním držitelům, pochopitelně věrným koruně. Držitelé hrad spravovali, udržovali, nebo zde vykonávali právo poprávce, které získávali i s hradem.

Ze zástavních držitelů jmenujme alespoň ty důležité nebo zajímavé. Například od roku 1411 to byl královský mincmistr Petr Zmrzlík ze Svojšína a Orlíka a jeho synové, horliví stoupenci kalicha, což byl také důvod, proč se hrad vyhnul pustošivému obléhání husitských vojsk. Mezi zástavní držitele se zapsal i mocný šlechtic Zdeněk ze Štenberka, který se zasloužil o rozšíření hradního opevnění o předsunutou pevnůstku, tzv. Pustý hrádek. To, aby hrad obstál při případném obléhání vojsky krále Jiřího z Poděbrad, proti kterému Zdeněk vedl povstání, ačkoliv sám Jiřímu jako první český šlechtic složil slib věrnosti. Naopak svému králi byl mnohem věrnější jeden z posledních držitelů hradu, místokancléř a tajemník Ferdinanda I., slezský rytíř Jiří z Lokšan. V roce 1547 mu Kašperk posloužil jako opěrný bod při úspěšném potlačování prvního stavovského povstání v Prácheňském kraji.

Tímto vším hrad naplnil svou úlohu v českých dějinách. Později především vinou nedostatku financí rychle chátral a upadal, zatímco bylo okolní panství rozprodáváno. Dovršením tohoto procesu byl rok 1616, kdy byl již opuštěný a zchátralý hrad královskou komorou odprodán městu Kašperské Hory, v jejichž majetku hrad zůstává až dodnes.

 

Zámek Neuschwanstein

Na zámku Hohenschstein strávil Ludvík II. většinu svého dětství. V bezprostřední blízkosti nechal později postavit zámek Neuschwanstein, nejslavnější ze všech svých staveb. Jeho jedinečná poloha na skále nad soutěskou Pöllatschlucht s výhledem na hory nemohla být vybrána dramatičtěji. Uspořádání interiéru je založeno na německých rytířských legendách a hudebním myšlenkovém světě Richarda Wagnera. Pěvecký sál, podobný tomu na hradě Wartburg u Eisenachu, je zdoben výjevy z legendy o Parsifalovi a z pověsti o svatém grálu. Přes dvě patra se rozkládá 15 metrů vysoký korunní sál v barvách modré a zlaté, který je postaven ve stylu byzantské baziliky. Nebyl nikdy použit.
Neuschwanstein patří v současné době k nejvíce navštěvovaným zámkům v Evropě. Okolo 1,3 milionu návštěvníků si ročně prohlédne „hrad krále pohádek“. V létě se denně všemi sály, které byly původně určené pouze pro jednoho obyvatele, průměrně protlačí až 6000 návštěvníků.

Otevírací doba – Zámek Neuschwanstein:

1. duben – 15.říjen: 9:00 – 18:00 hod.
16. říjen – 31. březen: 10:00 – 16:00 hod
1. ledna, 24., 25. a 31. prosince zavřeno.

Otevírací hodiny – prodej vstupenek Ticket-Center – Zámek Neuschwanstein:

1. duben – 15.říjen: 8:00 – 17:00 hod.
16. říjen – 31. březen: 9:00 – 15:00 hod
Tel. +49 (0)8362 93 08 30
Fax +49 (0)8362 9 30 83 20
www.ticket-center-hohenschwangau.de

Další informace

Schlossverwaltung Neuschwanstein
Neuschwansteinstr. 20
87645 Schwangau
Telefon: +49 (0)83 62 9 39 88-0
Telefax: +49 (0)83 62 9 39 88-19
E-mail: svneuschwanstein@bsv.bayern.de
Domovská stránka: http://www.neuschwanstein.de

Hrad Burghausen

Hrad Burghausen je díky své délce 1000 metrů nejdelším hradním objektem v Evropě. Rozkládá se malebně na úzkém hřebenu mezi řekou Salzach a jezerem Wöhrsee nad městem Burghausen. Díky svým zdem opatřeným věžemi, příkopům a zvedacím mostům, masivním obytným a hospodářským budovám je to dodnes velkolepá památka středověkého stavebnictví budov a opevnění a podává svědectví o touze bavorských vévodů ukázat moc a reprezentovat.

V roce 1180 přešel hrad do vlastnictví rodu Wittelsbachů. Čtvrt tisíciletí – v letech 1255 až 1503 – byl druhou rezidencí vévodů z Dolního Bavorska, kteří sídlili v Landshutu. Sloužil jako dvorní država vévodkyní a vdovské sídlo, jako ušlechtilé státní vězení a místo pro uložení zlatých a stříbrných pokladů. Vévoda Jindřich XIII. nechal v roce 1255 vystavět hlavní budovu hradu. Během 14. století bylo zbudováno opevnění hradu v celé jeho délce. Vévoda Jiří zvaný bohatý udělal z hradu v roce 1475 nejsilnější pevnost v zemi.

Podlouhlý komplex hradu sestává s vnitřním nádvořím hlavní budovy hradu a jeho pěti nádvořími dohromady ze šesti obestavěných domů, z nichž každý splňoval několik důležitých funkcí a vytvářel samostatnou sekci opevnění dvakotla.com.ua s vystavěnou bránou, příkopem a mostem.

Otevírací doba – Hrad Burghausen:

Duben – září: 9:00 – 18:00 hod.
říjen – březen: 10:00 – 16:00 hod.
Zavřeno: 1.1., masopustní úterý, 24.12., 25.12., 31.12.

 

Horažďovice – zámek

    Renesanční, barokně upravený zámek byl několikrát přestavěn z původní tvrze ze 13. století, později městského gotického hradu.

Zámecký areál je tvořen patrovými budovami obklopujícími zámecké nádvoří s renesanční kašnou. V areálu zámku je umístěno městské muzeum. Vedle ukázky zámeckého pokoje mohou návštěvníci zhlédnout bohatou freskovou výzdobu velkého sálu s motivy bitvy pod Vyšehradem, tureckých válek a válek o rakouské dědictví z období vlády Marie Terezie. Freskovou a obrazovou výzdobu spolu s oltářem ze 17. století lze obdivovat v zámecké kapli. Galerie v zámecké věži je převážně zaměřena na díla zachycující Horažďovice a okolí. Již několik let je zde pořádán hudební festival Zámecké hudební léto.

 

Rabí – hrad

    Největší hradní zřícenina v Čechách leží na okraji obce Rabí, 9 km severovýchodně od Sušice. Jedna z největších pevností u nás proslula tím, že zde Jan Žižka přišel o své druhé oko.

Jádro hradu v podobě obytné obranné věže (donjon) bylo založeno v počátcích 13. století, pravděpodobně bavorskými hrabaty z Bogenu. V té době patřilo území Sušicka Bavorsku. Po jeho navrácení koruně české, koncem 13. století , obýval hrad patrně rod pánů z Velhartic. Úkolem hradu bylo střežení obchodní cesty mezi Sušicí a Horažďovicemi a ochrana okolních rýžovišť zlata na Otavě.

Ve 14. století přešel hrad do majetku Rýzmberků. V roce 1407 se stává majitelem hradu odpůrce husitů Jan z Rýzmberka a proto je hrad v letech 1420 a 1421 dvakrát dobyt husity. A právě při druhém obléhání Rabí přichází Jan Žiška o své druhé oko. Největších stavebních úprav se hrad Rabí dočkal na konci 15. století za Půty II. Švihovského z Rýzmberka, který zastával úřad nejvyššího zemského soudce. V roce 1548 byli Půtovi synové nuceni kvůli velkému zadlužení hrad prodat.

V následujícím období dochází k časté výměně majitelů hradu. Vystřídali se zde Kurcbach z Trachenberka, Malovec z Libějovic, Vilém z Rožmberka, Chanovští z Dlouhé Vsi a Lamberkové. Od počátku 17. století přestal být hrad udržován a během třicetileté války byl vypleněn. V roce 1720 zde vypukl ničivý požár a volně přístupný hrad začal sloužit svému okolí jako zdroj levného stavebního kamene. Opravy hradu započali po roce 1920, kdy Lamberkové prodali zříceninu za symbolickou 1,- Kč Spolku pro zachování uměleckých, historických a přírodních památek v Horažďovicích. V roce 1954 přechází hrad Rabí do majetku státu a od roku 1978 je Národní kulturní památkou.

Dnes čeká návštěvníky Rabí krom samotné prohlídky hradu a vyhlídky z 26 m vysoké věže (donjon) i zajímavé zpestření v podobě letové produkce dravců.

Fotogalerie